Jsme hrdí na to, že svým zaměstnancům vytváříme podmínky pro osobní rozvoj. Mnoho lidí, kteří začínali na místech operátorů, dnes úspěšně pracuje na vyšších specializovaných pozicích. Je to možné díky programu dalšího vzdělávání, jazykové výuce, školením a zejména pak díky nemalé podpoře ze strany svých nadřízených. Tady jsou zkušenosti některých z nich:
Jak se žije se stipendiem M.L.S. Holice
Tonda, elektroúdržbář
Přes zkušebnu do top managementu
Bob, vedoucí úseku kvality
Ze Srbska do České republiky
Alexandar, referent expedice
Od zásobovačky po vedoucí expedice
Katka, vedoucí expedice
Z operátora vedoucím výroby
Petr, vedoucí výroby OLO2
Z Orléans do Olomouce
Petra, vedoucí SAV pro Olomouc
Jak se žije se stipendiem M.L.S. Holice
Tonda, elektroúdržbář
Tonda letos odmaturoval na SŠ Kosinova na oboru mechanik elektrotechnik silnoproudých zařízení. Od druhého ročníku pobíral stipendium - každý půlrok tři tisíce - od M.L.S. Holice a sem taky po maturitě nastoupil jako elektroúdržbář.
Tondo, Když jsi měl po maturitě jistou práci, bral jsi to jako výhodu nebo spíš jako kouli u nohy?
Od každého trochu. Na jedné straně jsem neměl svobodu se rozhodnout, kde nastoupím, na druhé straně, elektrikáře bez praxe nikde nevezmou. Takže spíš jsem byl rád, že mám tu praxi kde získat.
Co sis vlastně za to stipendium pořídil?
Utratil jsem ho za běžné věci, jídlo, pití, zábavu, studentovi se peníze vždycky hodí. Něco jsem si ale našetřil na auto, co si teď chci koupit.
Co tady ve firmě vlastně děláš?
Opravuju zařízení ve výrobě, když je na elektrice nějaká závada. Po třech měsících už pracuju samostatně, to je super. Zatím spíš ty jednodušší věci.
Baví Tě to?
Baví. Nikdy nevím, co se stane, k čemu mě zavolají, je to adrenalin. Někdy i doma přemýšlím, co jsem mohl udělat líp, co mě mohlo napadnout. Mám docela velkou zodpovědnost, když to neopravím, linka se nerozjede a nebudeme vyrábět.
Jak se Ti spolupracuje s kolegy? Většinou jsou asi starší než Ty.
Jsem benjamínek, nejmladší ze všech. Chovají se ke mně jako tátové, vzali mě pod křídla a vychovávají si mě k obrazu svému. Jsem za to vděčný, tohle se ve škole nenaučíte.
Až Ti skončí povinná doba, kterou budeš v M.L.S. zaměstnaný, zůstaneš tady?
Možná chvilku ještě zůstanu, ale mým snem je sloužit vlasti a lidem, pomáhat, kde je potřeba. Zvažuju, že vstoupím do armády.
Tondo, kdybys měl M.L.S. doporučit kamarádům, udělal bys to? Řekl bys jim: "Pojď dělat za mnou, je to tady fajn?"
Jo, udělal. Firma je jako hodinový stroj, soukolí a já jsem zapadl na správné místo. Cítím se tady potřebný a jsem hrdý na to, že vyrábíme generátory, které můžou i zachránit život. Třeba právě nějakému vojákovi, kterým se jednou chci stát.
Přes zkušebnu do top managementu
Bob, vedoucí úseku kvality
Nastoupil jsem do firmy v roce 2007 jako operátor na zkušebnu kotev a rotorů OLO1. Chvíli jsem pracoval jen na víkendových směnách, ale při poklesu zakázek se tento model zrušil.
V roce 2011 jsem se přihlásil do výběrového řízení na kontrolora kvality OLO2, klaplo to a tam jsem se po pár měsících po odchodu kolegy na pozici mistra posunul na místo technika kvality.
No a pak přišly další možnosti, jak šel čas - posun na pozici vedoucího kontroly kvality OLO2 a od září 2022 jsem dostal možnost vést kompletně produktovou a dodavatelskou kvalitu. Je to velká výzva – ty já mám rád. Kontrola kvality je práce, která mě moc baví a jsem rád, že pracuji ve firmě, která se nebojí dát lidem šanci a v rozvoji je výrazně podpořit. A o to se snažím i u svých podřízených.
Ze Srbska do České republiky
Alexandar, referent expedice
To, co se mi nabízelo tady prostě bylo nejlepší řešení, jak zvýšit svůj výděleční potenciál a najít pracovní příležitost, která nebyla k dispozici v mé domovské zemi. Samozřejmě hlavním lákadlem bylo i to, že jsem chtěl poznat českou kulturu a způsob života v České republice. Na podzim 2019 jsem pak začal pracovat ve výrobě. Jednalo se o plnění poměrně jednoduchých úkolů, protože na stejné úrovní byla i moje čeština. Protože jsem samouk a mám vášeň pro jazyky, a také díky znalostem, které jsem získal tady v práci, mi to všechno pomohlo zlepšit češtinu. Poté, co bylo vypsáno výběrové řízení na referenta expedice (dispečera), se mě moje současná vedoucí zeptala, zda bych měl o to zájem. Po krátkém zvážení jsem souhlasil a po zaškolení jsem v březnu 2023 nastoupil na toto nové místo. Nyní se zabývám organizací dopravy pro alternátory, které vyrábíme na OLO 2 a také komunikuji s dopravci, abych se ujistil, že nakládka proběhne co nejhladčeji.
Od zásobovačky po vedoucí expedice
Katka, vedoucí expedice
Do M.L.S. jsem nastoupila v roce 2009 na místo zásobovače drobného materiálů. Po mateřské dovolené jsem se vrátila do firmy v době transferu výroby alternátorů z rumunské Cluje do Olomouce. Zajištovala jsem objednávky vodičů pro výrobu těchto strojů a časem jsem měla převzít plánování výroby „velkých“ mašin. Náš interní systém ovšem spoustu věci zvládl lépe, než se předpokládalo, a tak místo plánování na mě přešla odpovědnost za expedici alternátorů vyrobených na OLO2, která se začala rozrůstat a individualizovat pro každého zákazníka. Postupem času jsem přešla pod vedení expedice OLO1, kde jsem se zapojila i do expedování našich „menších“ alternátorů. Před časem jsem přijala nabídku stát se novou vedoucí expedice, čeká nás spousta výzev, kterým budu čelit spolu s celým týmem expedic.
Z operátora vedoucím výroby
Petr, vedoucí výroby OLO2
Nastoupil jsem v roce 2005 na místo operátora navijárny na tehdy nový závod OLO2 a postupně jsem prošel pracoviště rotorů 3MW, statorů, dělal třeba na vkládání. O šest let později jsem přešel na pozici dílenský technik - svým způsobem spojka mezi technologií a výrobou. Postupem času jsem si osvojil hledat různá technická řešení v souvislosti s optimalizací výroby jako takové. Po dvou letech se uvolnilo místo technologa navijárny, což pro mě představovalo určitou výzvu, ale práce technologa navijárny mě moc bavila. Před několika lety jsem spolu se čtyřmi kolegy zajišťoval přesun výroby z rumunské Cluje (důvodem bylo zrušení závodu v Rumunsku, kde se vyráběly vysokonapěťové generátory). To člověk hned tak nezažije: řízení dokumentace, převzetí know-how, přesun veškerých technologií až po trénink operátorů. V roce 2022 jsem přijal nabídku vést kompletně celou výrobu na závodě OLO2.
Z Orléans do Olomouce
Petra, vedoucí SAV pro Olomouc
Do MLSu jsem nastoupila začátkem roku 2015 na nákup jako administrativní podpora. Po necelých 2 týdnech jsem hned vyrazila na svou první, ale zdaleka ne poslední, služební cestu. V maďarském Ikladu probíhal intenzivní trénink na náš interní ERP systém Oracle, který byl v roce 2015 implementován do naší firmy. Pro nováčka, který se teprve rozkoukával, to byl celkem zážitek a fajn „teambuilding“ s kolegy.
Po necelém roce mi byla nabídnuta pozice na „nově“ se rodícím oddělení náhradních dílů SAV. V roce 2016 bylo jeho součástí i oddělení Intercompany, které jsem dostala na starost. Ani nevím jak, ale po několika měsících jsem se chystala na další služebku, tentokrát do Orleánsu. Mé znalosti francouzštiny byly pouze Bonjour a Merci a čekal mě teprve druhý let v životě. Vyrazila jsem mezi francouzské kolegy, které jsem neznala, a upřímně neměla jsem ani žádnou představu o tom, co tam vlastně budu dělat. Zkrátka dobrodružství, jak se patří.
Během toho roku jsem do Orleánsu vyrazila ještě několikrát a na různě dlouhou dobu. Stala jsem se totiž součástí týmu SAV v Orleáns. Měla jsem na starost objednávky, nabídky a celkově support zákazníků pro orleánskou řadu alternátorů. Intercompany si postupně přebrala kolegyně v Olomouci. Takto to zůstalo do roku 2019, kdy SAV bylo již dospělým a plnohodnotným oddělením. Dokonce se mi po odchodu jedné z mých francouzských kolegyň naskytla příležitost strávit v Orléans necelých 6 měsíců. Doteď na tuto nezapomenutelnou zkušenost v dobrém vzpomínám. Pro spoustu kolegů by to byl možná trest, pro mě životní zážitek.
Všichni si jistě pamatujeme, co se začalo dít začátkem roku 2020. Právě v tomto období ohlásila moje vedoucí odchod na mateřskou dovolenou. A v takto poměrně divoké a nepřehledné době mi bylo nabídnuto místo vedoucí SAV pro Olomouc. Musela jsem se přeorientovat z Orleáns na Olomouc. Je to paradox. Ač oba závody patří pod stejné vedení, vše se dělá jinak, nabídky, objednávky, zpracování zakázek i IT systémy jsou rozdílné. Prostě dva různé světy. Uvidím, co dalšího a zajímavého mi budoucnost přinese.
